Ostravsko - karvinský revír (OKR)

Od poloviny 18. století probíhala - na základě iniciativ a dekretů Marie Terezie -  prospektorská činnost také na území tehdejšího Rakouského Slezska v okolí Ostravy a Karviné.  Jedním z impulsů byl stav lesů, nedostek tvrdého dřeva pro provoz železáren. První nálezy uhlí byly hlášeny na počátku druhé poloviny 18. století.  Situace okolo počátků dolování je již dobře popsána v literatuře věnovali se jí prof. A. Zářický a mnoho dalších.  V roce 2003 vyšla monografie Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru, Ostrava 2003, 564 str., která shrnuje dosavadní stav poznání historického výzkumu a uvádí soupis archivních pramenů i literatury.

 

Během 19. století vzniklo v revíru postupně devět důlních společností, které vlastnily 49 samostatných závodů. Postupem času a koncetrací těžby a dosahování větších hloubek se při stejném počtu důlních společností (těžařstev) snížil počet závodů na 37 v roce 1930. Po 2. světové válce měl revír po znárodnění 31 samostaných důlních podniků. V průběhu 50. let probíhala koncentrace a vznik velkodolů a v roce 1960 se počet samostaných dolů ustálil na počtu 21 s roční těžbou 24 miliónů tun černého uhlí. (Vopasek S., 2005)

 

V námi sledované oblasti, která se týká karvinské a petřvaldské dílčí pánve budeme sledovat vývoj 22 šachet.  Devatenáct z nich bylo vybudováno před 1. světovou válkou, další tři pak v 60. až 80 letech 20. století.

 

 

Šachty

Eleonora, Doubrava (1854)

1854. VKD, Důl Doubrava

Jindřich, Heinrich-Schacht, Karviná (1856)

1856, LM, Důl ČSA "Jáma Jindřich nalézá se v katastru obce Karvinné, asi 800 m na jihovýchod od nádraží v Doubravy Košicko-bohumínské dráhy, s níž je spojena vlečkou 1,1 km dlouhou. V blízkosti závodu je též zastávka "Jinřichova jáma" Ostravsko-karvinské místní dráhy. Lanovou drahou, 746 m dlouhou, je závod spojen s jamou...

Evžen, Heinrichgluckzeche, Petřvald (1862)

1862, SDF, Důl Čs.pionýr

Hlavní jáma, Haupt-Schacht, Lazy (1863)

1863, KDOL, po roce 1946 Důl Antonín Zápotocký "Těžná jáma se správní kanceláří leží na rozhraní teritorií měst Lazů, Orlové a Karvinné. Závod Hlavní jáma nalézá se v severním cípu města Lazů mezi Košicko-bohumínskou drahou a báňskou drahou Mor.Ostrava-Doubrava; prádlo s dílnou stojí na území města Karvinné, spojeno je...

Hlubina, Tiefbausschacht, Karviná (1870)

1870, LM, Karviná, Důl ČSA

Žofie, Sofienschacht, Poruba (1871)

1871, KDOL, po roce 1946 Důl Čs. pionýr

Hohenegger, Hohenegger-Schacht, Karviná (1883)

1883, BHS, po 1946 Důl 1.máj "Jáma Hohenegger v Karvinné ... je vybudována blízko pramene karvinského potoku; závod má vlečku, vedoucí ze stanice Karvinné Košicko-bohumínské dráhy k jámě Barboře a ke stanici Suché. Nedaleko závodu je zastávka místní dráhy Ostravsko-karvinské." (Kamenouhelné doly 1929)

Nová jáma, Neuschacht, Lazy (1890)

1890, KDOL, po roce 1946 Důl Antonín Zápotocký "Důl Nová jáma nalézá se v katastru obce Lazů, nedaleko silnice vedoucí z Doubravy do Dolní Suché; spojen je vlečkou se stanicí Hlavní jámou báňské dráhy a tím i se stanicí Doubravou Košicko-bohumínské dráhy." (Kamenouhlené doly 1929)

Ludvík, Ludwig, Radvanice (1898)

1898, BHS, Důl J. Fučík

Barbora, Austria-Schacht, Karviná (1907)

1907, BHS, do roku 1918 Austria, pak Barbora, po roce 1946 Důl 1.máj "Důlní pole jámy Barbora leží převážně v jižní části katastru města Karvinné, částečně v severním dílu katastru obcí Horní a Prostřední Suché...  jáma ... je spojena vlečkami se stanicí Karvinnou Košicko-bohumínské dráhy (4,5 km) a se stanicí...

Suchá, Kaiser Franz Josef-Schacht, Dolní Suchá (1907)

1907, KDOL, po roce 1918 Jáma Suchá, po roce 1946 Důl Dukla "Jáma Suchá leží v katastru obce Dolní Suchá u silnice vedoucí z Lazů do Dolní Suché, severozápadně od nádraží Prostřední Suchá na dráze Český Těšín-Kunčice n.O., s níž je spojena vlečkou 1,1 km dlouhou. Závod je mimo to spojen vlečkou 3 km dlouhou s Novou jámou...

František, Erzherzog Franz-Schacht, Franz-Schacht (po 1918), Horní Suchá (1911)

1911, LM, Důl Prezident Gottwald "Jáma František v Horní Suché leží na železniční trati Český Těšín-Kunčice n. O., východně stanice Prostřední Suché, s níž je spojena vlečkou 380 m dlouhou." (Kamenouhlené doly 1929)

Pokrok, Habsburgschacht, Petřvald (1912)

1912, BHS, Důl J. Fučík

Suchá-Stonava, Stonava (1957)

1957, Důl 9. květen

ČSM, Stonava (1958)

1958, Důl ČSM

Darkov, Darkov (1976)

1976, Důl Darkov
Záznamy: 1 - 22 ze 22