Stručná historie Dolní Suché a okolí

05.06.2013 00:00

První písemná zmínka 1305 v soupisu desátků vratislavského biskupa - uvedena jako Sucha Utraque. V průběhu 15. století rozdělena na Dolní a Horní Suchou. Časté střídání vrchností a dělení na díly. V roce 1725 se od Dolní Suché dále oddělila Prostřední Suchá. V roce 1774 postaven dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, roce 1876 na jeho místě kostel zděný v klasicistním slohu. V roce 1788 na katastru Dolní Suché založena osada Kašpárkovice (Kaszparkowitz), tehdejším majitelem Dolní Suché těšínským měšťanem Tomášem Kašpárkem. V roce 1833 sňatkem přešlo držení obce do rodu sv.p. Mattencloitů. Ti již v té době drželi Prostřední Suchou. Obě obce dále sledovaly vývoj velkostatku Orlová-Lazy až do roku 1902, kdy byl velkostatek prodán težířstvu Kamenouhelné doly Orlová-Lazy (Gutmannové). V roce 1907 začalo hloubení hlubinného dolu Franz Josef Schacht (po roce 1918 Jáma Suchá, po roce 1945 Důl Suchá, od roku 1949 Důl Dukla). Těžířstvo již vlastnilo mj. Hlavní jámu a Novou Jámu v sousedních Lazích a jámu Žofie v Porubě u Orlové. Horní Suchá od počátku 19. století byla v držení Larisch-Moennichů (panství Karviná) a sdílela vývoj tohoto dominia. 

 

Od roku 1849 obce příslušely správou k soudnímu okresu Fryštát . Od října 1938 do září 1939 byly v polském záboru. Po vypuknutí 2. sv.války příslušely obce k Provincii Slezsko s centrem v Katovicích, která byla přímou součástí III.říše. V roce 1941 byly všechny tři obce sloučeny pod společným názvem Suchau. V roce 1945 opět rozděleny, aby v roce 1947 došlo ke sloučení Dolní a Prostřední Suché pod společný název Dolní Suchá. Tato sloučená obec měla v roce 1950 rozlohu 1000 ha, 1 035 domů, a 7 869 obyvatel. V roce 1960 byla Dolní Suchá přičleněna k nově vzniklému městu Havířov. Horní Suchá pak v roce 1975, a v roce 1990 se opět osamostatnila. 
 

Katastr obce Dolní Suchá leží na jižním okraji východní části ostravsko-karvinského revíru (OKR)Důl Dukla ukončil těžbu v roce 2007, za 100 let bylo vytěženo z podzemí katastrů obcí Dolní a Prostřední Suchá 100 miliónů tun černého uhlí (dobývalo se z hloubky až 1 km pod povrchem). Území je masivně postiženo poddolováním a následnými poklesy terénu (více jak 10 m), tím byl určen taky osud obce. Severní části katastrů obou obcí jsou zdevastovány a vylidněny, podobně jako u většiny obcí karvinské části OKR, ve které se dobývaly převážně mocné sloje černého uhlí s následnými masivními projevy důlních vlivů na povrchu. Vznikla typická antropogenní posthornická krajina s poklesy a zavodněním.

Území sousedí s katastry historických obcí: LazyKarvináHorní SucháŽivoticeDolní BludoviceŠumbark. Od roku 1947 jižně od katastrů obcí Dolní a Prostřední Suchá budována sídliště Šumbark – Šenov a Šumbark-Bludovice, které se v roce 1955 staly základem nového města Havířov.

Obce historicky součástí vyšších celků: Slezsko, Těšínské knížectví, okres Fryštát (od roku 1949 byl přenesen na Fryštát název obce Karviná, poté tedy okr. Karviná), ostravsko-karvinský revír, severní Morava, Moravskoslezský kraj.

 

Libor Kus; kus.lbr@gmail.com, červen 2013